Sociální karty v roce 2014 - více informací k ukončení sKaret zde.

Neschopenka bez nároku na nemocenskou (neplacená neschopenka)

Na nemocenské dávky, může být nárok i po skončení zaměstnání. Neschopenka ale musí začít do 7 kalendářních dní, od skončení pracovního poměru. Někdy může být nemocenská snížena (na 50%), nebo vám ji ČSSZ může úplně sebrat (až na 100 dní).

Velká většina zaměstnanců (část živnostníků nebo těch kdo pracují na dohodu DPP nebo DPČ), má během neschopenky nárok na nemocenskou.

Nemocenské dávky, slouží jako kompenzace za ušlou mzdu, když nemůžete pracovat z důvodu nemoci, nebo když se zotavujete po nějakém úrazu či po nějaké operaci.

Přesto ale mohou nastat situace, kdy jste v pracovní neschopnosti a nemáte nárok na jednu korunu z nemocenských dávek.

Pokud by vás zajímalo, kdy je neschopenka neplacená, a na co můžete mít nárok, pak se podívejte na následující odstavce.

Neplacená neschopenka po skončení zaměstnání

Pokud onemocníte až po skončení zaměstnání, tak mohou nastat dvě různé situace:

  • Neschopenka začne do 7 dní od skončení zaměstnání (ochranná doba)
  • Neschopenka začne až po více než 7 dnech od ukončení pracovního poměru

Začátek neschopenky do 7 dní po výpovědi (v ochranné době)

Začne-li neschopenka ještě během ochranné doby, tj. do 7 kalendářních dní od skončení pracovního poměru, tak je nárok na nemocenské dávky. Ty ale platí stát až od 15 dne neschopenky.

Po skončení zaměstnání, tedy prvních 14 dní nedostáváte nemocenskou. První dva týdny, totiž zaměstnancům platí zaměstnavatel náhradu mzdy za nemoc. Ten, kdo už ale není zaměstnaný, tak ani nemá nárok na tuto náhradu mzdy.

Stejně jsou na tom i všichni podnikatelé. Pokud si platí nemocenské pojištění, tak mohou mít nárok až na nemocenské dávky od 15 dne. Prvních 14 dní během neschopenky, jim nikdy nikdo nic nedá (pokud si tedy neplatí i nějakou komerční pojistku, která by pokrývala i první dva týdny nemoci).

Začátek neschopenky delší dobu po ukončení zaměstnání

Odlišná situace nastává, pokud je pracovní neschopnost zahájena až po více než 7 kalendářních dnech. Pokud onemocníte v době, kdy jste nezaměstnaní, a jste například na Úřadu práce, tak již není nárok na placenou neschopenku vůbec.

Nezaměstnaní na Úřadu práce, mohou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Není už ale nárok ani na náhradu mzdy od zaměstnavatele, ani na nemocenské dávky od státu.

Ve stejné situaci jsou i všichni živnostníci (OSVČ), kteří si neplatí nemocenské pojištění. Nebo ti kdo pracují na dohodu DPP a mají příjem do 10 000 Kč měsíčně. Nebo i v dalších případech, kdy nejsou splněny všechny podmínky pro nárok na nemocenskou.

Snížení nemocenské o 50%

V některých případech, sice může být nárok na placenou neschopenku, ale nemocenské dávky jsou snížené na polovinu.

Snížení nemocenské o 50% se týká případů, kdy je pracovní neschopnost následkem nějakého zranění, které vzniklo z důvodu opilosti, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo účastí ve rvačce.

Nemocenskou vám mohou „sebrat“ i kvůli kontrole

Pokud vás během neschopenky nezastihne doma kontrola (a vy pro to nebudete mít žádné rozumné zdůvodnění), nebo pokud dojde k nějakému jinému porušení léčebného režimu, tak se nemocenské dávky sníží. Nebo vám je ČSSZ může úplně sebrat.

Nemocenské dávky, vám ale naštěstí neseberou zpětně. Ale až ode dne, kdy bylo zjištěno porušení podmínek neschopenky. Nemocenské dávky mohou být odebrány na dobu až 100 dní.

Zkrácená neschopenka pro důchodce

Důchodci, kteří se během důchodu rozhodnou dále pracovat v zaměstnání, mohou mít nárok na placenou neschopenku. Platí ale pro ně omezení.

Pracující důchodce, má nárok na nemocenské dávky maximálně 70 dní (včetně prvních 14 dnů, kdy neschopenku platí zaměstnavatel, je to dohromady až 84 dní).

Záludnost neschopenky u pracujícího důchodce spočívá i v tom, že se sčítají všechny pracovní neschopnosti během jednoho roku.

Pokud je vyčerpáno maximálních 70 dní, tak už v daném roce není nárok na další nemocenskou (může být neschopenka, ale bez nároku na dávky).

Nemocenská po vyčerpání maximální podpůrčí doby

Maximální doba, po kterou je nárok na nemocenské dávky, je 380 dní od začátku neschopenky. Po vyčerpání toho základního maxima, můžete požádat o prodloužení neschopenky o další 3 měsíce.

Nemocenská se může prodloužit i opakovaně, maximálně ale o dalších až 350 dní. Na prodloužení ale není nárok – rozhoduje posudkový lékař.

Dojde-li k vyčerpání maximální podpůrčí doby (do 380 dní se sčítají všechny neschopenky za poslední rok), tak na další placenou neschopenku může být nárok až s určitým časovým odstupem.

Resp., pokud ukončíte neschopenku (kde bylo vyčerpáno 380 dní), a po měsíci v zaměstnání půjdete na další neschopenku, tak bude nárok na nemocenskou jenom jeden měsíc.

Pro nárok na dalších 380 dní, byste nejprve v zaměstnání museli „odpracovat“ alespoň 190 kalendářních dní.

Neschopenka během rodičovské nebo na neplaceném volnu

Na nemocenskou, nevzniká nárok ani během neplaceného volna, ani během rodičovské dovolené.

Na placenou neschopenku, může být nárok až po skončení rodičovské, nebo po skončení neplaceného volna.

Na co je nárok, když nejsou vypláceny nemocenské dávky?

Pokud je někdo na neschopence a nemá nárok na nemocenské dávky, tak může mít nárok na všechny běžné sociální dávky.

Může se jednat například o příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení nebo o přídavky na dítě.

U jednotlivých sociálních dávek záleží na tom, zda jsou splněny podmínky pro nárok na konkrétní dávku.